Něco málo o mně, aneb jak to všechno začalo

K vaření piva mě přivedl v roce 2006 inzerát, který nabádal k domácímu vaření piva. Dnes si již nevzpomenu, kde jsem jej viděl, jisté je, že tato myšlenka ve mě zanechala určitou stopu. Začal jsem pátrat a našel jsem sadu pro domácí vaření piva s výběrem koncentrátu zdarma. Nelenil jsem a tuto sadu jsem zakoupil v pivovaru U Bulovky v Praze. A jelikož bylo před vánocemi, nadělil jsem si jí pod stromeček. Zpočátku jsem tedy zkoušel různé druhy koncentrátů, ale abych se přiznal, moc jsem jim na chuť nepřišel. Přišel proto čas odzkoušet vaření klasickou metodou. Po kamarádkách a známých jsem si vypůjčil nádobí, přes internet jsem objednal suroviny a jedno sobotní ráno jsem zahájil vaření. Vyzbrojen teorií jaké teploty a prodlevy dodržovat, na co si dát pozor, jsem svoji první várku udělal dekokčním způsobem na jeden rmut. Nejhorší bylo dodržet a uhlídat ty správné teploty. Vše ostatní bylo vcelku jednoduché. Po vykvašení, stočení a ležení jsem ochutnal své první vařené pivo a bylo rozhodnuto! Opustil jsem koncentráty a od té doby vařím ze základních surovin.
Postupem času jsem pochytal spoustu informací z internetu a také od kolegů "vařičů", se kterými jsem se seznámil. Na základě jejich informací jsem postupně svoji varnu modernizoval (takže jsem mohl vrátit popůjčované velkokapacitní hrnce), dodělal různé věci jako teploměr, protiproudý chladič, napouštěcí automatiku a napojil svoji varnu na PC. Od té doby se stalo vaření daleko jednodušší a díky automatickému procesu i spolehlivější.
Dnes, vzhledem k tomu, že moje varná nádoba umožňuje vyrobit pouze cca 20 litrů piva, mám ještě jedno zařízení, ve kterém jsem schopen uvařit i 50 ti litrovou várku. Zařízení, které původně běhalo na páru jsem předělal a napojil rovněž na řízení pomocí PC. Vidět jej lze ve fotogalerii.

Poděkování

Na tomto místě bych rád poděkoval svým dlouholetým kamarádům, přátelům a známým, bez kterých bych jen těžko dával dohromady svůj mikropivovar. Velký dík patří především Karlovi za jeho pomoc při výrobě součástí zařízení a poskytnutý materiál, Jirkovi za materiální výpomoc, Lubošovi za svářečské práce. Poděkovat musím také Framaxovi – Frantovi za jeho teoretické i praktické zkušenosti a rady o které jsem se opíral nejen v počátcích, ale využívám jich dodnes.

V neposlední řadě patří dík mé manželce Romaně za to, že se mnou měla a má velkou trpělivost.